Den na moři
Čtvrtý den nás čekala celodenní plavba. Loď se přesouvala z Ománského zálivu přes Hormuzský průliv do Perského zálivu.
Ománský záliv je severozápadní částí Arabského moře, které je součástí Indického oceánu. Je dlouhý asi 560 km ve směru východ-západ a jeho hloubka se nejčastěji pohybuje od 50 do 200 m.
Hormuzský průliv odděluje ománský poloostrov Musandam na jihu od asijské pevniny (Íránu) na severu. Jako jediná spojnice mezi Perským zálivem a oceánem patří mezi nejdůležitější strategická místa na světě. Průlivem se dopravuje okolo 20 % vytěžené ropy na světě a 35 % ropy přepravované po moři.
Průliv je 150 km dlouhý, v nejužším bodě má šířku 54 km a jeho hloubka se pohybuje od 10 do 220 m.
Perský záliv je pokračováním Ománského zálivu. V důsledku ústupu moře, se záliv za posledních 2 000 let znatelně zkrátil (např. starověké město Ur leželo na jeho pobřeží, zatímco v současnosti leží jeho pozůstatky ve vnitrozemí Iráku).
Záliv má rozlohu 239 000 km čtverečních, délku asi 1 000 km a šířku 35 - 380 km. Převládají však malé hloubky do 50 m, maximální hlouba je 102 m.
Perský záliv je největším světovým nalezištěm ropy a v jeho severovýchodní části, na ostrově Kiš, se nachází jedna z pěti světových burz svého druhu, Íránská ropná burza.
Zajímavost k pojmenování zálivu: Řada arabských států jej označuje jako Arabský záliv nebo jen Záliv, Írán ale trvá na pojmenování Perský záliv. A to tak vášnivě, že v jednom z případů vyhostil řeckého stewarda, který jej nazval Arabský záliv, v jiném pak pohrozil žalobou společnosti Google kvůli nepoužívání názvu Perský záliv.
Díky celodenní plavbě jsme měli dostatek času užít si pohostinnosti lodi. Nejvíce jsme využili koupání ve vířivkách a samozřejmně popíjení v barech. V odpoledních hodinách zesílil vítr a také přišly těžké mraky plné deště, což způsobilo mírné houpání lodi.
11. 2. 2020, Ománský a Perský záliv, loď Costa Diadema