Karlovými Vary nahoru a dolů
Vary jsou nádherné lázeňské město, ve kterém jsem byla již několikrát. Ale teprve nyní (26 let od mé první návštěvy) jsem viděla město z vyhlídek a rozhleden umístěných na okolních kopcích.
V sobotu byl krásný skoro jarní den a sluneční paprsky lákaly ven. S přáteli jsme proto vyrazili na pohodovou vycházku lesem, který voněl dřevem a jehličím. Lesní cesta byla místy rozježděná traktory od lesníků, kteří tu nedávno sváželi dřevo. Stoupali jsme do příkrých svahů a nahoře se kochali krásnými výhledy.
První zastávkou byla pseudogotická výletní restaurace s vyhlídkovou věží Goetheho rozhledna. Podnět ke stavbě této rozhledny na Výšině věčného života nad Karlovými Vary dala belgická princezna Stefanie, manželka rakouského korunního prince Rudolfa Habsburského, která byla ohromena zdejším výhledem při jedné ze svých procházek do okolí lázeňského města. Honosný objekt stylové výletní restaurace doplněný vyhlídkovou věží byl vystavěn v letech 1888 – 1889 podle projektu významných vídeňských architektů Fellnera a Helmera. Při slavnostním otevření dostala stavba název Vyhlídka korunní princezny Stefanie a stala se ihned velmi vyhledávaným cílem vycházek lázeňských hostů. Po necelých třiceti letech byla rozhledna přejmenována na Stifterovu vyhlídku. V roce 1945 dostala název Stalinova a od roku 1957 rozhledna nese současný název.
Restaurace v nadmořské výšce 638 metrů i rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 34 metrů byly ale zavřené a tak jsme po krátké pauze pokračovali v naší vycházce.
Druhá zastávka byla v nadmořské výšce 554 metrů u dřevěného altánu na vyhlídce Tři kříže. Vyhlídkový altán byl poprvé postaven v roce 2000 na střeše poválečné betonové vojenské pozorovatelny, ale po pouhých třech letech byl zničen vandaly. Znovu byl postaven v roce 2006 podle projektu architekta Štrose.
Z historie: Někdy v době kolem roku 1640 byly na vrcholu Tříkřížového vrchu vztyčeny jako výraz úspěšné rekatolizace města a okolí tři velké dřevěné kříže, symbol biblické Golgoty. Již z počátku 19. století pocházejí zprávy o skvělém výhledu z tehdy odlesněného vrchu, přístupného pohodlnou cestou. V roce 1912 byla na vrch zahájena výstavba lanové dráhy k zamýšlenému hotelu. Všem plánům udělala konec první světová válka. V okolí je dodnes zachováno betonové koryto rozestavěné lanovky, základy horní stanice a torza dalších staveb.
V neděli nám počasí dopřálo další vycházku. Tentokrát jsme zamířili na protější svahy.
Nejprve jsme se zastavili na vyhlídce Karla IV. Jde o nejstarší rozhlednu v Karlových Varech, postavenou na Hamerském vrchu již v roce 1876. Cihlová stavba v podobě minaretu stojí v nadmořské výšce 514 metrů a vysoká je 15 metrů. Vystoupali jsme po 79 schodech a chvíli si užívali nádherný rozhled po krajině.
Lesními pěšinami uprostřed ticha karlovarských lázeňských lesů jsme pokračovali k oblíbenému rozcestí v sedle pod Výšinou přátelství, kde původně stávala barokní kaple Ecce homo, zvaná rovněž lesní kaple. V roce 1900 byla na jejím místě vystavěna novostavba pseudogotické kaple z režného zdiva.
V sousedství kaple později vznikl dřevěný výletní lázeňský altán nazývaný Chopinova chata a kamenná Aranova lavice z roku 1906 na počest maďarského básníka Aranyho, který v těchto místech rád pobýval.
Turistickou trasou jsme odtud vystoupali k mohutné cihlové rozhledně Diana, ze které jsme měli město jako na dlani. Stavba se nachází na vrcholu Výšiny přátelství v nadmořské výšce 562 metrů přímo nad centrem Karlových Varů. Rozhledna byla vybudována v letech 1912 - 1914, je vysoká 40 metrů a je doplněná krytým dřevěným ochozem ve výšce 35 mětrů.
Historie objektu: Zdejší vrch s nádherným rozhledem vypínající se nad lázeňským městem objevil pro turistiku v roce 1804 karlovarský nožíř Václav Drumm, který spolu se svým strýcem, kronikářem Augustem Leopoldem Stöhrem, proklestili les a na výšině umístili dvě odpočinková sedátka. Dobové průvodce propagovaly po celé 19. století toto místo jako nejlepší výhled na město. Pěšky museli výletníci šplhat na strmý kopec až do počátku 20. století.
Lanová dráha byla na vrchol kopce vybudována roku 1909 a v letech 1912 – 1914 zde byla firmou karlovarského stavitele Františka Fouska vystavěna lovecká chata s přilehlou rozhlednou podle projektu karlovarského architekta Antona Breinla. Součástí zděné vyhlídkové věže se stal i moderní elektrický výtah.
Za první republiky nesla rozhledna jméno Hanse Kudlicha, po roce 1945 se krátce užíval název Benešova rozhledna. Nakonec se ustálil název Diana.
13. - 15. 3. 2020, Karlovy Vary - rozhledny