předchozí část vycházky zde
Sídlo českých vladařů
Následovala prohlídka Starého královského paláce, který byl od 11. století, kdy dostal Pražský hrad první opevnění, sídlem českých knížat. Objekty pocházejí ze tří různých architektonických období. Románský palác postavený Soběslavem I. kolem roku 1135 tvoří podzemí dnešních budov. Přemysl Otakar II. a Karel IV. nad ním pak vybudovali své vlastní paláce, zatímco horní patro zhotovené za Vladislava Jagellonského obsahuje rozlehlý gotický Vladislavský sál. Během habsburské vlády sídlily v paláci státní úřady, soudy a český sněm (parlament).
Prohlídková trasa začala právě ve Vladislavském sále, jehož krásná žebrová klenba pochází z konce 15. století. Královský dvůr se tehdy hodně podobal veřejnému tržišti a ve Vladislavském sále se dokonce konala rytířská klání, kterých se účastnili rytíři na koních. Ti vjížděli do sálu po Jezdeckých schodech, což je přilehlá chodba s širokými a jen mírně stoupajícími schody s gotickou žebrovou klenbou.
Dnes ve Vladislavském sále skládají přísahu prezidenti.
Další částí prohlídky byla Síň nových zemských desek, zdobená znaky úředníků, kteří zde pracovali v letech 1561 - 1774 a Stará sněmovna, kde zasedal středověký parlament. Ta byla zničena požárem roku 1541 a přestavěna B. Wohlmutem v r. 1563.
Dále jsem viděla původní úřadovnu Habsburků, kde jsou dodnes dochována kachlová kamna nizozemského stylu ze 17. století. Později zde byla Česká kancelář, místo defenestrace v roce 1618.
Z historie: Dne 23. května 1618 se přihnalo do paláce více než sto protestantských pánů v čele s hrabětem Thurmem, aby dali najevo nesouhlas se zvolením netolerantního Habsburka arcivévody Ferdinanda českým králem. Dva katoličtí místodržící jmenovaní Ferdinandem - Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata - se s pány dostali do konfliktu a po rvačce byli oba i s písařem Filipem Fabriciem vyhozeni z východního okna. Pád z výšky asi 15 metrů přežili, protože dopadli na hromadu odpadků. Tato událost byla signálem k zahájení třicetileté války.
Prohlídkový okruh zakončilo nahlédnutí do Zelené Královské ložnice.
Nejlépe dochovaný románský kostel v Praze
Ze III. nádvoří jsem pokračovala na náměstí U Svatého Jiří, kde je Nové probošství a vstup do baziliky sv. Jiří.
Z historie: Bazilika založená knížetem Vratislavem v roce 921 byla rozšířena roku 973, když v jejím sousedství vznikl klášter sv. Jiří, a přestavěna po požáru v roce 1142. Dvojice masivních věží a prostý interiér byly citlivě restaurovány, aby si kostel uchoval původní vzhled. Výjimkou je jen rezavě červené vstupní průčelí v barokním stylu ze 17. století.
K vidění je zde mimo jiné i prostá dřevěná malovaná hrobka knížete Vratislava, stojící na pravé straně hlavní lodi na vyvýšeném stupni před chórem.
další pokračování vycházky zde