Staroměstská radnice
Poslení prázdninovou neděli jsem využila k prohlídce nejstarší pražské radnice - Staroměstské, která byla založena na základě povolení českého krále Jana Lucemburského v roce 1338. Jejím sídlem se stal jeden z domů na Staroměstském náměstí. V následujících letech byla radnice rozšiřována o další objekty a přestavována. Ještě na začátku 20. století se vedení města scházelo ve složitém komplexu několika budov. Z tehdejší Staroměstské radnice se však do dnešních dnů zachovalo pouze jižní křídlo, tvořené pěti historickými domy. Celý severovýchodní trakt radničního areálu byl značně poničen poslední den druhé světové války a jeho trosky byly záhy strženy.
Radnice se nejednou významně zapsala do dějin Prahy i českého státu. Na půdě radnice byl zvolen českým králem Jiří z Poděbrad, na jejím nádvoří popraven Jan Želivský, radikální vůdce husitů. Později přihlížela hromadné popravě účastníků českého stavovského povstání. Na konci druhé světové války čelila útoku okupantů a dnes je využívána k reprezentačním účelům pražského primátora.
Prohlídku radnice jsem začala výstupem na radniční věž.
Hranolovitá věž je nepřehlédnutelnou dominantou radnice a již v době svého vzniku byla nejvyšší věží v celé Praze (69,5 m). Její stavba měla především praktický význam - na jejím vrcholu sloužili hlásní, jejichž úkolem bylo sledovat okolí a v případě nebezpečí dát městu varovný signál. Dnes je to jediná středověká pražská věž, která má pro své návštěvníky zcela bezbariérový přístup. Moderní prosklený výtah získal za svůj design několik ocenění.
Vyhlídkový ochoz věže mi nabídnul krásný výhled na město. Z ptačí perspektivy jsem mohla shlédnout Týnský chrám, kostel sv. Mikuláše, v dálce obdivovat Pražský hrad nebo se nechat unést pohledem na desítky věží, věžiček a kupolí rozmanité pražské architektury.
Když jsem se dosyta nabažila výhledů na střechy stověžaté Prahy, čekala mne návštěva historických a reprezentačních sálů. Komentovaná prohlídka interiérů Staroměstské radnice začala v kapli Panny Marie.
Její pětiboký arkýř je po stranách zdoben novogotickými sochami sv. Anny a sv. Josefa a nepřehlédnutelnou ozdobu radniční kaple tvoří vitrážová okna, která byla vyrobena v Jihlavě a do zdejšího ostění vsazena roku 1975. Moderní barevné ornamenty svým tvarem a uspořádáním připomínají zástup věřících.
Z kaple v prvním patře radnice lze nahlédnout do útrob mechanismu pražského orloje a vidět přehlídku apoštolů i z vnitřní strany.
V prostoru kaple je ve vitríně vystaven model barokního mariánského sloupu, který stával v letech 1650 - 1918 na Staroměstském náměstí a kam se letos jeho kopie (provázena bouřlivými diskuzemi a protesty) vrátila.
Sousední Obecní síňí, která bývala středobodem celé radnice, protože se zde projednávyly nejdůležitější záležitosti týkající se správy Starého Města pražského, jsem prošla do nejcennějšího interiéru a tím je Stará radní síň.
Díky své architektuře a výzdobě se řadí k nejpůvabnějším pozdně gotickým sálům v Evropě. Je zde plastika Krista Trpícího z počátku 15. století s latinským nápisem „Suďte spravedlivě, synové člověka“, která odkazuje na dobu, kdy radní síň sloužila jako soudní tribunál. V rohu místnosti jsou kachlová kamna patřící vůbec k největším, která lze na českém území spatřit. Přikládalo se do nich ze zadní místnosti, aby konšelé nebyli při svém zasedání rušeni. To, co je ale v sále bezesporu nejimpozantnější, je bohatě profilovaný trámový strop nesený pozlacenými řetězy, které byly původně součástí obrany města a na noc uzavíraly některé staroměstské ulice.
Dále jsem pokračovala do předsálí zasedacího sálu, kde visí na stěnách dvě lunety od Václava Brožíka. Zobrazují významné osobnosti českých dějin - krále Karla IV. při zakládání pražské univerzity (1348) a Jana Amose Komenského na radnici v Amsterodamu (1657). A nepřehlédnutelnou je zde i takřka metrová váza z modrého severského porcelánu, která byla roku 1901 darována Praze městem Paříží.
Pak následoval Brožíkův zasedací sál, který oproti ostatním síním radnice vyniká svou velikostí - zabírá výšku dvou pater a půdorys celého domu. Sál nese jméno malíře Václava Brožíka, autora dvou velkoformátových obrazů, jejich tématem jsou důležité momenty z českých dějin - znázorňují mistra Jana Husa na koncilu v roce 1415 a volbu Jiřího z Poděbrad českým králem.
Posledním sálem je Jiříkova síň, pojmenovaná podle Jiřího z Poděbrad. Jeho osobnost i volbu českým králem na Staroměstské radnici připomíná busta v čele místnosti. Na stěnách jsou fragmenty freskových maleb z 15. století a vyhlédneme-li z okna, spatříme po pravé straně dům U Minuty, který vyniká fasádou s bohatou sgrafitovou výzdobou.
Zajímavost: Český král Jiří z Poděbrad byl prvním nositelem myšlenky na dnešní Evropskou Unii. Jedním z jeho ambiciózních projektů totiž měl být vznik mírové unie evropských katolických států. Unie měla společně čelit vnějšímu nebezpečí, počítala se společnou pokladnou i mezinárodním tribunálem, který by řešil spory mezi členskými státy. U evropských panovníků se však záměr tehdy nesetkal s pochopením.
Druhá část komentované prohlídky mne zavedla do středověkého podzemí. Jde o procházku nejstaršími dějinami Starého Města pražského. Jeho úroveň se dříve nacházela 2-8 metrů pod úrovní dnešních ulic. Tehdejší terén byl však často zaplavován Vltavou a musel být proto uměle zvyšován. Během 13. století se tak z původních přízemí románských domů staly prostory podzemní, které začaly být užívány jako sklepy. Na území Starého Města pražského je dnes známo asi 70 domů, které byly postaveny pod současnou úrovní ulic.
Zajímavost: Brzy po založení radnice se podzemní prostory staly obávaným městským vězením. Své krvavé řemeslo zde vykonával i legendární mistr popravčí Jan Mydlář. V posledních dnech druhé světové války sloužil rozsáhlý komplex radničního podzemí jako jedno z center pražského povstání a byl zde zřízen i provizorní lazaret.
Komentovaná prohlídka byla ukončena v hlavním vestibulu, který je vyzdoben secesní mozaikou. Autorem bájných i historicky potvrzených výjevů je Mikoláš Aleš, jehož dílo přibližuje hned několik významných událostí. Nejstarší období symbolizuje mytická kněžna Libuše, která svými věštbami předpovídala Praze velkou slávu, raný středověk reprezentuje obraz sv. Václava, letopočet 1458 připomíná volbu Jiřího z Poděbrad český králem a nejnovější dobu ilustruje scéna nazvaná „Slovanská Praha“.
Z vestibulu radnice jsem odcházela mohutnými dřevěnými vraty z roku 1616, kolem kterých se zvenčí klene monumentální gotický portál. Je tvořen listovým ornamentem, v němž se proplétají zvířata a zvláštní lidské bytosti. Portál je dílem Matěje Rejska, stavitele nedaleké Prašné brány.
Své poznávání Staromětské radnice jsem zakončila pohledem na pražský orloj, který je nejstarším funkčním orlojem na světě.
Byly to nádherné tři hodiny věnované poznávání historie a odnášela jsem si nejen mnoho nových a zajímavých informací, ale také bezpočet fotografií. Vzhledem k nepříznivé situaci pro cestování způsobené coronavirem, jsem tak mohla aspoň symbolicky zakončit prázdninové výlety.
30. 8. 2020, Praha - Staré Město