Hrad Karlštejn
je mohutný kamenný gotický hrad, který stojí na vápencové skále (316 metrů) nad stejnojmennou obcí a skládá se z několika samostatně opevněných staveb. Původně byl založen českým a římským králem, pozdějším císařem Karlem IV., jako poměrně skromná stavba o jedné věži. Záměr uložit zde a ochraňovat korunovační klenoty Svaté říše římské a relikvie (svatých ostatků) podle posledních výzkumů pojal Karel IV. až později, v roce 1356, a úměrně tomu byly přistavovány nové věže. Hlavními částmi hradu jsou Studniční věž, budova Purkrabství, Hodinová věž, Císařský palác, Mariánská věž a Velká věž. Jednotlivé architektonické prvky hradu jsou stupňovitě uspořádány podle významu, který jim Karel IV. přikládal, přičemž nejvýše je položena Velká věž.
Hrad jsem navštívila na podzim a absolvovala jsem nejdražší prohlídkový okruh, který mne zavedl do Velké věže, která se nachází na nejvyšším místě hradu a má vlastní opevnění, což odpovídá největšímu duchovnímu významu a účelu, který jí zakladatel hradu určil. Po schodišti s nástěnnými malbami ze života sv. Václava a sv. Ludmily se vstupuje do nejcennějších prostor hradu - kaple sv. Kříže. Právě zde byly v minulosti uloženy říšské korunovační klenoty a svaté ostatky, později pak české korunovační klenoty a zemský archiv.
Interiér kaple je ozdoben zlacením, drahými kameny a hvězdami, sluncem a měsícem z benátského skla. Bohužel se ve vnitřních prostorách hradu nesmí fotit a tak je filmEK, umístěný pod tímto textem, chudý na hezké fotografie. Kaple je rozdělena pozlacenou mříží na dvě části. Sám Karel IV. na důkaz pokory a úcty vstupoval za zlatou mříž bos. Na stěnách je umístěn unikátní soubor deskových obrazů, jejichž autorem je Mistr Theodorik. V čele se nachází obraz Ukřižování Krista, další obrazy zobrazují nebeské vojsko – svaté mučedníky, svaté vdovy a panny, svaté rytíře, biskupy, papeže a svaté vládce v čele s Karlem Velikým a sv. Václavem. Zajímavostí je, že obrazy pokračují i na rámech. Obrazy zároveň sloužily jako relikviáře.
Z exteriérů hradu jsem si ještě prohlédla Studniční věž, která ukrývá hradní studnu. Ta je hluboká 78 metrů a nemá vlastní pramen. Voda se přiváděla štolou z Budňanského potoka, tekoucího pod hradem. Zařízení na vytahování a spouštění okovu tvoří kolo, v němž šlapali lidé a uváděli je do pohybu. I když je studniční věž na nejnižším místě hradního komplexu, jsou odtud krásné výhledy dolů do údolí říčky, kde červené střechy chalup a stavení kontrastují se zelenými lesy všude okolo.
Z historie: Kaple byla zabezpečena čtverými dveřmi se silnými železnými pláty. Uzamčena byla devíti zámky. Prostor byl hlídán strážnými, kteří sídlili nad kaplí. Vstup do kaple byl povolen jen se souhlasem císaře, podle jehož nařízení v této věži nikdo nesměl „spáti nebo ležeti“ s žádnou ženou, byť by to byla i jeho zákonná manželka.
11. 10. 2020, Karlštejn - kaple sv. Kříže v gotickém hradu