Jihlava
je české krajské město s 53 tis. obyvateli o rozloze skoro 88 km2 na Vysočině. Historicky se jedná o moravské město, založené ve 13. století (první zmínka je z r. 1233) jako hornické s těžbou stříbra. Od roku 1982 je městskou památkovou rezervací.
Navštívila jsem kostel Nanebevzetí Panny Marie z poloviny 13. století s barokními sochami ve štítovém portále a obdivovala městské palisádové hradby, které se z velké části dochovaly. Součástí opevnění bylo i 5 městských bran z nichž se dochovala pouze jediná - Brána Matky Boží. Středověká brána je typickým symbolem města. Vznik se datuje na počátek 2. poloviny 13. století. V šestnáctém století prošla brána gotickými i renesančními úpravami, až se vyvinula do dnešní podoby. Specifická podoba je dána rozsáhlou atikou na vrcholu věže. V roce 1853 byla brána renovována a opatřena hodinami.
Masarykovo náměstí je lemováno dobře zachovalými měšťanskými domy z 13. až 16. století, často s novější fasádou, ale dochovaným historickým vnitřkem - zejména s charakteristickou schodišťovou síní nebo mázhauzem v přízemí. V minulosti stával uprostřed náměstí soubor historických středověkých domů zvaný Kcerl neboli Špalíček, který byl na přelomu 70. a 80. let 20. století zničen při výstavbě obchodního domu Prior. Ten je výraznou a často kritizovanou stavbou, která byla vybudována ve stylu brutalismu a nezapadá do okolní zástavby. Na náměstí byl v roce 1686 umístěn barokní mariánský sloup jako výraz vděku, že se městu vyhnula krutá morová epidemie a nachází se zde také Neptunova pískovcová kašna z roku 1797.
Třebíč
je západomoravské město s 35 tis. obyvateli o rozloze skoro 58 km2 na Vysočině. Počátky města souvisejí se založením benediktinského kláštera nad řekou Jihlavou (první zmínka je z r. 1277), na jehož místě dnes stojí třebíčský zámek.
Centrum města je tvořeno Karlovým náměstím, lidově zvaným rynek, vytyčeným při založení města jako tržiště s plochou 22 tis. m2. Tato plocha je jen o pár metrů čtverečních menší než Václavské náměstí v Praze, takže se město v minulosti mohlo velikostí náměstí rovnat městům královským. Já jsem na náměstí obdivovala nově zbudovanou fontánu a sochu svatého Cyrila a Metodějě. Kolem Malovaného domu s galerií a informačním centrem jsem došla k 75 metrů vysoké městské věži, která náleží ke kostelu sv. Martina z Tours. Z věže jsem měla krásný výhled na celé město.
Na opačném břehu řeky, naproti centru města se rozprostírá jedna z největších židovských čtvrtí v Evropě, která je jedinou židovskou památkou mimo území Izraele, samostatně zapsanou v seznamu UNESCO. Jsou zde křivolaké uličky, původní domy, klenuté průchody a mnoho dalších typických prvků. Radnice, rabinát, nemocnice ani většina ostatních památek již ale neslouží svému původnímu účelu.
Na Zámostí, výše na kopci je také židovský hřbitov, který nemohl ujít mé pozornosti. Část jeho plochy je udržovaná, část ve svahu je zarostlá břečťanem, který propůjčuje místu tajuplný vzhled.
Nakonec jsem zavítala do východní oblasti centra města, kde se na nejvyšším místě města nachází původní vodojem, ze kterého byla vytvořena rozhledna s expozicí vodárenství v Třebíči. Hned vedle ní stojí kaple Povýšení sv. Kříže z roku 1644, které se říká Kostelíček.