Poděbrady
jsou lázeňské město s 15 tis. obyvateli o rozloze skoro 34 km2 ve Středočeském kraji. V místě dnešního města bylo nalezeno osídlení už z doby mladého paleolitu. Král Přemysl Otaka II. zde v letech 1262–1268 zbudoval kamenný hrad (první zmínka je z r. 1179), postupně přebudovaný v dnešní poděbradský zámek. Zdejší městská památková zóna, vyhlášená v roce 1992, chrání jak historické jádro města, tak i přilehlou lázeňskou čtvrť. Lázně jsou známé léčbou onemocnění srdce (stavy po kardiochirurgických výkonech, po srdečním infarktu atd.), díky čemuž se ujalo heslo „Na srdce jsou Poděbrady“.
Od vlakového nádraží, které je jedním z architektonických skvostů a vůbec prvním funkcionalistickým nádražím v Čechách, jsem prošla parkem s fontánou, kolem keramické plastiky Tři srdce, vyfotila se u květinových hodin a obdivovala Lázeňskou kolonádu. Na Jiřího náměstí stojí pomník krále Jiřího a také odtud vede cesta do zámku Poděbrady.
Nymburk
je bývalé královské město s 15 tis. obyvateli o rozloze 21 km2 ve Středočeském kraji. Za své založení vděčí Přemyslu Otakaru II. Přesné datum, kdy bylo započato s výstavbou Nymburka, však dodnes není úplně známo. Nejpravděpodobnější se jeví rok 1257.
První kroky mne zavedly ke gotickému chrámu sv. Mikuláše s vyhlídkovou věží, který stojí na Kostelním náměstí. Pak jsem prošla kolem staré rybárny a městských hradeb až k secesní vodárně. Na náměstí Přemyslovců jsem se vyfotila na lavičce s Bohumilem Hrabalem a nakonec jsem přešla po lávce přes řeku Labe až Na Bělidla a po železobetonovém mostě jsem se vrátila zpět k Turecké věži a Šafaříkovu mlýnu.
Lysá nad Labem
je město s 10 tis. obyvateli o rozloze 34 km2 ve Středočeském kraji. Lysá nad Labem je poprvé zmiňována již v Kosmově kronice. Zdejší hradiště patřilo k významným slovanským střediskům. Od roku 1291 je doložena existence Lysé jako města. Historické jádro města bylo v roce 2003 prohlášeno městskou památkovou zónou.
Moje prohlídka města začala na hřbitově, kde jsem načerpala klid a pokoru a pak jsem pokračovala k zámeckému parku, kde mne překvapilo velké množství soch. Alejí s alegorií dvanácti měsíců jsem došla k zámku, který ale není veřejně přístupný, neboť slouží jako domov důchodců. Od zámku jsem sešla lipovou alejí na náměstí Bedřicha Hrozného, kde stojí i kostel sv. Jana Křtitele.