Luxusní relax po expediční části
Přechod do Chile jsme absolvovali na úpatí hory Licancabur, kde jsme prošli osobní prohlídkou v relativně malé plechové boudě. Následně nás autobus odvezl do městečka San Pedro de Atacama, kde nás čekalo ubytování v luxusním hotelu s bazénem.
Druhý den jsme dopoledne navštívili Měsíční údolí. Jde o nejsušší oblast na světě a je tvořeno geologickými útvary připomínajícími povrch Měsíce. Zajímavostí je zde pukající skála. Když se k ní přitiskne ucho a je zcela ticho, lze slyšet, jak skála uvnitř „pracuje“.
17. - 18. 4. 2023 přechod do Chile, San Pedro de Atacama (hotel Diego de Almagro)
Pětimilionové Santiago
Odpoledne jsme se autobusem přesunuli na letiště a pak absolvovali vnitrostátní přelet do Santiaga de Chile. K večeru jsme se ubytovali v hotelu Almacruz.
Druhý den jsme měli organizovanou prohlídku města. První část jsme si prohlédli z autobusu, na druhou část jsme se vydali pěšky. Provázela nás místní průvodkyně a naše dvě slovenské průvodkyně, ale asi se spolu nějak špatně domluvily, protože jsme obdrželi informaci, že si můžeme všechny věci nechat v autobuse, že vystupujeme jen na krátkých 15 minut. Jenže z krátké vycházky se stalo čtyřiceti minutové povídání na rušné silnici. Nejprve hovořila místní průvodkyně španělsky, pak to naše průvodkyně tlumočily slovensky. Svítilo slunce, teplota šplhala k 37 stupňům Celsia, nikde kousek stínu a my jsme byli bez vody. Dost mě to dehydrovalo a tak jsem zbytek dne strávila v klimatizovaném hotelovém pokoji s plechovkami piva. No, taky zážitek. 😅
18. - 19. 4. 2023 Santiago de Chile (hotel Almacruz)
Rajské údolí a vinařství
Další den jsme měli naplánovaný fakultativní výlet do přímořské oblasti s prohlídkou města Valparaíso (v překladu "rajské údolí"). Kdysi to byla indiánská vesnička, kterou španělští kolonizátoři povýšili na výstavní město s typickou koloniální architekturou a vybudovali tu obchodní přístav, jehož sláva trvala až do otevření Panamského průplavu v roce 1914. Na příkrých svazích kopců, které obklopují město a vypínají se od úzkého pobřeží Tichého oceánu strmě vzhůru, stojí těsně vedle sebe množství barevných domů. Toto neobvyklé uspořádání dává městu Valparaíso kouzelnou atmosféru.
Počasí bylo z rána trochu deštivé, ale skoro jsme nezmokli. Nejprve jsem si koupila magnetku Velikonočního ostrova, ke kterému jsem zde byla nejblíže a pak jsme se vydali na pěší prohídku městečka a obdivovali fakt zajímavé grafiti. U nás jsou grafiti jen takové čmáranice na zdech, ale zde jsou to umělecká díla. Také jsme se svezli místní unikátní dopravou - pozemní lanovkou tzv. funiculare, které dopravují obyvatele z centra města do výše položených ulic. Ne nadarmo se říká, že Valpariíso bez lanovek by bylo jako oceán bez velryb. Z původních dvaatřiceti lanovek se však zachoval jen zlomek. Lanovky jsou pod ochranou UNESCO a jen pomalu se vracejí znovu do života.
Pak jsme se autobusem přesunuli do moderního města Viňa del Mar plného hotelů, kam obyvatelé Santiaga de Chile jezdí na víkendy a prázdniny koupat se v moři. Na krátkou chvilku jsme zde zastavili a sešli k moři. Poprvé jsem byla na břehu Tichého oceánu a lákalo mně vykoupat se, ale Pacifik byl tou dobou opravdu ledový a navíc jsme měli fakt málo času.
Měli jsme totiž na zpáteční cestě objednanou prohlídku vinice Vallmont s degustací vín. Zdejší vína mi nechutnala, protože jsou suchá a tudíž málo sladká, ale líbily se mi tam zelenkavé skleničky, které se ovšem nedaly koupit. 🤨
20. 4. 2023 Valparaíso, Viňa del Mar a Vallmont (hotel Almacruz v Santiago de Chile)